Vědci z Chalmers University of Technology (CUT) nedávno ve své nové studii představili unikátní přístup ke skladování energie - bateriová uložiště na bázi cementu integrují přímo do zdí budov, nebo spíš bateriová uložiště samy o sobě zdi tvoří. Tento speciální přístup by měl v budoucnu sloužit k ukládání energie získávané z obnovitelných zdrojů přímo ve městech. A vést k větší udržitelnosti a menší závislosti měst na externích dodavatelích. Celý přístup přitom akcentuje lokálnost a samozásobitelství.
- Podrobnosti
- Klára Ponczová
Cementové baterie týmu CUT mají relativně silný výkon. Dle testů zvládnou uložit až 7Wh na metr čtvereční materiálu, což je desetkrát více než u předchozích řešení tohoto typu baterií. Jsou tvořeny směsí na bázi cementu, do které jejich tvůrci přidali malé množství krátkých uhlíkových vláken. Díky tomu se zvýšila vodivost a ohebnost celého materiálu a může se tak o něm uvažovat jako o stavebním.
Do samotné konstrukce pak vědci začlenili kovem potažené pletivo z uhlíkových vláken používající železo pro anodu a nikl pro katodu baterie. “Výsledky dřívějších studií ukazovaly vždy na velmi nízký výkon cementových baterií. Proto jsme se zaměřili na jiný způsob výroby a zabudování elektrod, které vědci dříve detailněji nezkoumali. Náš přístup díky tomu umožňuje kromě slušného výkonu i znovudobíjení baterií,” vysvětluje v tiskové zprávě zveřejňující tuto studii její autorka Emma Zhang.
Komercializace s otazníkem
Ani pokrok, kterého už tým v rámci vývoje tohoto typu uložiště dosáhl, však neznamená, že je technologie připravena na případnou komercializaci. Současný výkon je totiž stále mnohem nižší než u komerčních baterií. Tým CUT to však neodrazuje a tvrdí, že omezené kapacitě by mohly budovy čelit právě díky své velikosti.
Jedním z dalších problémů, které bude třeba vyřešit, je například skutečnost, že betonové budovy mají vysokou životnost - na rozdíl od baterií. „Vzhledem k tomu, že budovy jsou obvykle konstruovány tak, aby vydržely desítky let, bude ještě nutné baterie vylepšit, aby tomu svou životností odpovídaly, nebo aby je bylo možné nějakým způsobem snadno měnit a recyklovat v okamžiku, kdy jejich životnost skončí,” uvádí jedna z autorek studie Emma Zhang. To však prozatím stále představuje velkou výzvu především z technického hlediska.
Sami sobě
Autoři studie dále uvažují o spárování této technologie s dalšími řešeními - například s inovativním vynálezem - solárními panely AuREUS, které by mohly proměnit okna velkých budov na zdroje sluneční energie.
Díky této a podobně slibným technologickým kombinacím by se pak mohla celá města proměnit v generátory a uložiště obnovitelné energie. Být méně závislá a více udržitelná.
Nemáte oprávnění vkládat komentáře