Evropa si stanovila ambiciózní cíl – do roku 2050 se stát klimaticky neutrálním kontinentem. Tomu bude třeba uzpůsobit platnou legislativu, a tak nás v následujících letech čeká implementace řady předpisů, z nichž velká část se bude týkat mobility.
- Podrobnosti
- Hana Průšová
Jakým směrem se budou nová opatření ubírat, je zřejmé již dnes: Evropská komise oznámila, že do roku 2030 očekává na evropských silnicích v provozu flotilu 30 milionů elektromobilů, což je v porovnání se současným 1,5 milionem masivní nárůst. Celosvětový odhad je přitom 145 milionů elektromobilů v provozu do roku 2030.
Jestliže se tento odhad má stát skutečností, znamená to, že se dramaticky zvýší spotřeba kovů, bez kterých provozuschopný elektromobil prostě nevyrobíte. Proto se otázka recyklace jejich baterií stala v poslední době tématem mnoha žhavých diskusí a důvodem vzniku samostatných divizí automobilek jako například Tesla nebo zcela nových společností, které se recyklací zabývají. Bez těžby niklu, mědi a kobaltu se však výrobci elektromobilů alespoň prozatím neobejdou, a tak žijeme alternativu zlaté horečky z devatenáctého století: hledá se „zlatá žíla“.
BluJay Mining zkoumá přírodní zdroje ve Finsku a Grónsku, které považuje za „jednu z posledních neprozkoumaných lokalit s potenciálně významnými zdroji surovin“. Na jihozápadě Grónska zkoumá v rámci projektu Disko-Nuussuaq zdroje niklu, mědi, platina a kobaltu, s předpokládaným objemem srovnatelným s největším světovým nalezištěm na Sibiři, na území o celkové rozloze 2776 km2.
1. srpna 2021 vydala Bluejay Mining tiskovou zprávu o navázané spolupráci na Disko-Nuussuaq projektu s KoBold Metals, která do výzkumu „nových etických zdrojů“ investuje 15 milionů USD. Tyto prostředky budou použity na průzkum oblasti a prvotní vrty, KoBold výměnou získá 51 % z hodnoty vytěženého objemu niklu, mědi, kobaltu a platina.
Kapitál KoBold Metals pochází ze Silicon Valley – investory jsou společnosti Andreessen Horowitz a Breakthrough Energy Ventures, za kterými stojí jména jako Bill Gates, Jeff Bezos, Ray Dalio, Michael Bloomberg a další. Tento startup se zvučným zázemím sází na úspěch pomocí sběru geologických dat a algoritmu, který by měl upozornit na abnormality, naznačující zvýšenou koncentraci kobaltu v daném místě. Connie Chan, partner ve firmě Andreessen Horowitz, to komentuje takto: „To, co vzniká, jsou vlastně Google Maps zemské kůry a hlubších vrstev“.
Kobalt je vedlejším produktem těžby mědi a niklu – ty se na kobalt zpracovávají mletím rudy v drtičích za použití magnetických separátorů. Přes dvě třetiny světové zásoby kobaltu pochází z Demokratické republiky Kongo. Kurt House, výkonný ředitel KoBold Metals, věří v úspěch, protože se těžařské společnosti na kobalt jako takový dosud nezaměřovaly. „Prostě ho téměř nikdo nehledal. Těžba kobaltu se omezovala na paběrkování na těžbě mědi a niklu“.
Akcie na londýnské burze zavedené společnosti BluJay Mining po vydání tiskové zprávy stouply o 26 %. Stále se hledají cesty, jak (s)potřebu kovů snížit, protože kovy jsou jedním z neobnovitelných zdrojů. Ale kdoví, třeba nenalezneme řešení v zemské kůře, ale ve vesmíru. Budeme jednou těžit asteroidy?
Nemáte oprávnění vkládat komentáře