Umělá inteligence dokáže rozpoznat Alzheimerovu chorobu šest let před stanovením diagnózy  

Technologie, ke které bylo původně přistupováno velmi rezervovaně, dokáže diagnostikovat závažná onemocnění, vyhodnocovat výstupy zobrazovacích metod, upozornit na abnormality, předvídat následky srdečního selhání nebo napomáhat zvládání chronických stavů.

A u diagnózy jako takové to nekončí. Systém má být schopen odhadnout, jakým tempem se aktuální stav bude vyvíjet a jestli je třeba akutní intervence. Doktor Jae Ho Sohn z Kalifornské univerzity v San Franciscu říká: „Problém s Alzheimerovou chorobou je ten, že ve chvíli, kdy se projeví klinické symptomy a my tak můžeme stanovit oficiální diagnózu, už odumřelo obrovské množství neuronů, takže stav je prakticky nevratný“. Profesorka Zoe Kourtzi z Univerzity v Cambridgi k tomu dodává: „Pokud však zasáhneme v časnějším stadiu nemoci, můžeme její průběh zpomalit a zabránit dalšímu poškození mozku. Symptomy se tak projeví až mnohem později, nebo se také nemusí projevit vůbec.“

Doktor Sohn publikoval v odborném magazínu Radiology studii, která si kladla za úkol určit, jestli se u pacientů, u kterých se projeví první problémy s pamětí, později rozvine Alzheimerova choroba. Hlavním diagnostickým nástrojem byly v rámci studie využity tzv. PET scany. Ty měří hladinu specifických molekul, např. glukózy, v mozku. Glukóza je „palivem“ pro mozkové buňky – čím aktivnější buňka je, tím více glukózy spotřebovává. S postupným odumíráním mozkových buněk hladina glukózy klesá, Alzheimerova choroba se však vyvíjí relativně pomalu a změny v hladině glukózy tak mohou být minimální a pouhým okem jen velmi obtížně identifikovatelné.

K přesnější identifikaci tak doktor Sohn implementoval do PET scanů unikátní algoritmus, vyvinutý s pomocí analýzy veřejné databáze PET scanů mozku osob s různou mírou postižení i zcela bez postižení. Algoritmus byl postupně sám schopen určit, které údaje jsou pro odhad budoucího rozvoje Alzheimerovy choroby důležité, a které ne. Ukázalo se, že jeho úspěšnost dosáhla v průběhu testování až 98 procent – ba co víc, v průměru to bylo 6 let před tím, než byl pacient klinicky diagnostikován.

V současnosti probíhají klinické testy, jichž se podle očekávání zúčastní 500 osob. Výsledky obdrží jejich ošetřující lékaři, kteří tak získají unikátní možnost zahájit na základě doporučení a vlastního uvážení léčbu pacienta mnohem dříve, než by se stalo v případě použití doposud používaných metod.

Buďme optimisté: dosavadní výsledky naznačují, že budoucnosti diagnostiky a léčby demence se bude ubírat právě tímto směrem. Než se metoda začne používat u nás, uplyne pravděpodobně ještě nějaký ten pátek, ale věřme, že v budoucnu se ročně diagnostikovaný počet případů demence (okolo 4000 případů) bude snižovat. Zajásá jistě i státní kasa, ze které na výdaje, spojené s Alzheimerovou chorobou, odtéká již bezmála 200 milionů Kč ročně.