Bitcoin vs. Basilejský výbor: Jak mají regulace ovlivnit nakládání s kryptoměnami v bankovnictví?

Na úplný začátek je vhodné zmínit, že Basilejský výbor pro bankovní dohled, ačkoliv se jedná o nejvlivnější bankovní regulátor na světě, není zcela formální institucí a jeho úkolem je spíše upozorňovat, radit, navrhovat a především udržovat mezi jednotlivými subjekty diskusi o aktuálním vývoji situace v oboru, než přímo vydávat jakákoliv zákonně platná opatření. Na každém státu je pak dle vlastního uvážení, zda se bude vydaným doporučením řídit a zahrne jej do své legislativy. V současné chvíli Basilejský výbor čítá 45 členů z 28 různých jurisdikcí. Jedná se především o členy centrálních bank států nebo dohlížecích a kontrolních výborů. 

Teď si ale už pojďme stručně a jasně vysvětlit, co vlastně nejčerstvější návrh Basilejského výboru konkrétně představuje. Jak jsme již uvedli, všechna krypto aktiva v bankovním sektoru by se měla rozdělit do dvou kategorií dle rizika spojeného s jejich nakládáním. Do první z kategorií spadají stablecoiny jako Tether (USDT) nebo USD Coin (USDC) a také tokenizovaná aktiva. Tato krypto aktiva jsou podle výboru téměř způsobilá k zacházení dle stávajících pravidel, samozřejmě s implementací drobných úprav a přidání jistých pokynů. Do druhé kategorie byl pak zařazen Bitcoin, Ethereum a další kryptoměny postavené na stejném principu. Bankám, které zamýšlejí s těmito kryptoměnami nakládat, by vznikla povinnost držet kapitál na vykrytí možných ztrát spojených s držením a obchodováním ve výši 100 %. Pokud by tedy banka chtěla operovat, dejme tomu, se 100 bitcoiny, je nezbytné, aby v rezervách měla prostředky na krytí v úměrné výši hodnoty těchto mincí. 

Pojem regulace pro nás může mít ve valné většině případů spíše negativní anotaci a představujeme si ho spíše jako něco omezujícího a často ne úplně příjemného. Právě regulace ale nakonec mohou být tím, co zajistí kryptoměnám legitimitu mezi širší veřejností. Doporučení Basilejského výboru se setkalo s pozitivní odezvou u představitelů bankovních institucí i u řady odborníků. Ti zároveň zdůrazňují, že je žádoucí, aby byla zavedena globální pravidla a zákony zajišťující finanční bezpečí ve světě krypto aktiv pro banky i jejich zákazníky. 

Nesmíme opomenout ani fakt, že relativně početná skupina odpůrců kryptoměn se ve snaze narušit rostoucí trend stále častěji odvolává na spojitost tohoto nového digitálního platidla s terorismem, prodejem drog a další nelegální činností. Bylo by samozřejmě velice naivní tvrdit, že k takovým obchodům nedochází, především díky naprosté anonymitě, kterou blockchain poskytuje. Na druhou stranu veškerá trestná činnost datovaná před vznikem blockchainu a kryptoměn byla úspěšně financována skrze tradiční regulovaná platidla. Tento argument lze proto v kontextu celé záležitosti považovat za vcelku lichý, ačkoliv ne zcela zanedbatelný. 

Jakou měrou budou tedy regulace ovlivňovat fungování krypta v bankovním sektoru i mimo něj? V první řadě bude záležet na přístupu jednotlivých států a bankovních institucích samotných. Už na začátku června letošního roku jsme mohli být svědky toho, jak se středoamerický stát Salvador stal první zemí světa, která uznala bitcoin jako zákonné platidlo a pravděpodobně je jen otázkou času, než se začnou tímto krokem inspirovat i některé další státy. Včasné nastavení jasných a zřetelných pravidel pro nakládání s kryptoměnami by tak mohlo zamezit řadě nepříjemných problémů a komplikací, které se bezpochyby se zapojením nového platidla objeví. Zároveň je potřeba regulace a omezení nastavit v takové míře, aby pravá podstata kryptoměn zůstala zachována. Zda je reálné daná pravidla nastavit tímto způsobem prozatím zůstává otázkou za milion bitcoinů, a možná i za víc.