Blockchain kolem nás. Díl 1. - Budiž blockchain!

Blockchain si nejlépe představíme jako nekonečnou digitální účetní knihu, ve které jsou navždy uchovány záznamy o všech transakcích provedených na síti, a to ve formě na sebe navazujících bloků. Veškeré informace na blockchainu jsou zaznamenávány způsobem, který prakticky znemožňuje hacknutí, nebo jakékoliv obcházení systému. Pokud by někdo chtěl změnit záznam, musel by změnit všechny bloky od samotného počátku účetní knihy. Celá databáze je navíc nepřetržitě přístupná k nahlédnutí všem jejím uživatelům, provést na blockchainu jakoukoliv změnu je v současné době považováno za zcela nemožné. 

Za vznikem blockchainu stojí člověk (nebo dokonce skupina lidí) známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Pravá identita této osoby není i přes některé poutavé teorie do dnešního dne známa, nic to však nemění na výsledku jeho práce. Satoshiho prvotním záměrem však nebylo vytvořit blackchain jako takový, ale důmyslnou nadstavbu pro Bitcoin, první digitální měnu na světě. Systém blockchainu umožnil provádět transakce s Bitcoiny bez potřeby schválení důvěryhodnou autoritou nebo centrálním serverem.

Jednou ze základních vlastností blockchainu je tedy absence jakéhokoliv správce sítě, kontrolu nad transakcemi mají pouze sami uživatelé. Celá síť funguje na principu Peer-to-peer, uživatelé nekomunikují prostřednictvím nadřazeného systému, ale vždy přímo mezi sebou.

Takovýto typ decentralizované databáze řízení několika uživateli označujeme DLT (Distributed Ledger Technology). Každá transakce musí být před přidáním do blockchainu ověřena a autorizována pomocí několika klíčových kroků. Nyní vám celý tento proces obecně popíšeme, a v dalších dílech seriálu se na jednotlivé kroky zaměříme detailněji. 

Jak už víte, na blockchainu neexistuje žádná centrální autorita, transakce ale i tak musí být řádně ověřovány. Zde vstupuje do hry tzv. asymetrická kryptografie a kryptografické klíče, které jsou na blockchainu využívány právě k ověřování transakcí. Kryptografický klíč si můžete nejlépe představit jako řetězec dat, který identifikuje jednotlivé uživatele sítě a umožňuje jim přístup do jejich účtů a peněženek. Je to vlastně takové složitější heslo. Každý uživatel má navíc kryptografické klíče dva - soukromý, který zná jen on sám a klíč veřejný, který je přístupný všem ostatním uživatelům. Kombinací obou zmíněných vzniká bezpečná digitální identita, která slouží k ověření uživatele prostřednictvím digitálních podpisů a stejně tak k odemčení transakce, kterou zamýšlí provést.

V momentě, kdy dojde mezi dvěma uživateli k dohodě o provedení transakce, musí být před přidáním do blockchainu řádně autorizována. K tomu je zapotřebí hashrate (či míra hashování) ve výši alespoň 51 %, je tedy vyžadován nadpoloviční výpočetní výkon celého systému. Ve chvíli, kdy transakci schválí většina počítačů v síti, transakce je zapsána do blockchainu formou unikátního bloku. Všichni uživatelé, kteří se na procesu autorizace podílí, jsou motivováni odměnou, celý proces pak označujeme Proof of Work. 

Proof-of-work představuje způsob, jak dokázat hodnotu platebního prostředku pomocí vykonané práce. Jinými slovy, po vlastnících počítačů v síti je vyžadováno, aby vyřešili složitý matematický problém a tím přidali blok do řetězce. Řešení tohoto problému nazýváme mining, neboli těžba. Mining vyžaduje poměrně značný výpočetní výkon a tím pádem spotřebuje i velké množství energie. Každý těžař za svou aktivitu samozřejmě dostává odměnu, která převyšuje jeho náklady na těžbu tak, aby byl motivován v procesu autorizace pokračovat. Část odměny těžařů se skládá z předem stanoveného poplatku za vytvoření platného bloku a zároveň také z poplatku, který každá transakce v systému vyžaduje.  

Pojem decentralizace uslyšíte ve spojitosti s blockchainem prakticky neustále, proto je vhodné tento pojem správně pochopit. Na druhou stranu musíme vzít v potaz existenci zákonů, které mohou být na jednotlivých územích uplatňovány a vymáhány. Pokud se například v České republice vláda rozhodne zakázat obchod s kryptoměnami, bude pro obyčejného občana pravděpodobně velice obtížné takovou činnost provozovat bez toho, aby se dříve nebo později u jeho jména objevil velký červený vykřičník. 

Naprostá decentralizace v jejím pravém slova smyslu je pro tuto chvíli spíše utopií, to však ani v nejmenším nesnižuje význam blockchainu a možnost jeho implementace do téměř všech odvětví a oborů.

Obory, v kterých technologie blockchainu již našla využití:

• finanční sektor (bankovnictví, burzy, pojištění)

• sport

• kultura (umění, hudba)

• zdravotnictví

• právo

• letectví

• gaming a Esport

V dalších dílech série Blockchain kolem nás podrobně popíšeme a pro lepší představu si ke každému ze zmíněných oborů uvedeme konkrétní příklady využití blockchainu.