V úvodním díle naší nové série jsme si popsali některá obecná fakta o altcoinech, a nyní přichází čas zaměřit se přímo na konkrétní mince, a také projekty s nimi spojené.
- Podrobnosti
- Michal Švehla
Tentokrát nás nečeká nic jiného než ten prozatím nejúspěšnější, nejvyužívanější a nejrozšířenější ze všech - technologická platforma Ethereum.
Pokud nejste ve světě blockchainu a kryptoměn naprostým nováčkem, s největší pravděpodobností už jste o Ethereu někde slyšeli nebo četli. Vlastně se stačí podívat na jakýkoliv seznam nebo výčet kryptoměn a název Ethereum vždy uvidíme v těsném závěsu za Bitcoinem. S tržní hodnotou přes 380 miliard dolarů pomalu stahuje rozdíl mezi prvním a druhým místem a mnohými je proto označován za konkurenta Bitcoinu, jehož místo by mohl jednou zaujmout. Považovat Ethereum za přímou konkurenci Bitcoinu však není vůbec na místě a my vám hned vysvětlíme proč.
Projekt Ethereum 1.0 spustil v roce 2013 rusko-kanadský programátor Vitalik Buterin, jeho cílem však nebylo soupeřit s Bitcoinem a vytvořit “pouze” další digitální peníze, ale vyřešit všechny nedostatky Bitcoinu a vytvořit zcela novou decentralizovanou blockchainovou síť, která uživatelům nabídne mnohem více funkcí. Vitalik v bílé knize Etherea detailně popsal smart contracts neboli chytré kontrakty, které umožní vznik a fungování decentralizovaných aplikací, a uživatelé tak kromě provádění transakcí dostanou možnost pomocí tokenu Ether (ETH) obchodovat s kryptoměnami nebo NFT, hrát hry, používat sociální média nebo získávat úrok ze stakingu.
V roce 2014 se Buterinovi a jeho kolegům spoluzakladatelům podařil úspěšný crowdfunding a získali více než 18 milionů dolarů určených pro dokončení vývoje a následné financování chodu projektu. K samotnému spuštění sítě došlo 30. července 2015.
Ve Vitalikově filozofii bylo sjednocení všech decentralizovaných aplikací v rámci Etherea nezbytné k jejich správnému fungování a udržitelnosti celého systému. Na této síti neexistuje žádná centralizovaná správa, vše je řízeno jen a pouze hlasem komunity. Stejně tak, jako je tomu u Bitcoinu, síť Ethereum existuje napříč velkým počtem počítačů zapojených jako síťové uzly (nodes). Každá aktivita v síti představuje transakci a ty se ukládají formou bloků v blockchainu. Jako verifikátoři těchto transakcí se procesu účastní těžaři, kteří jsou odměňování kryptoměnou ETH. Síť tedy funguje na bázi proof-of-work (PoW), v současnosti však dochází k transformaci na síť Ethereum 2.0, která bude fungovat jako proof-of-stake (PoS). Záměrem je zmírnit dopad na životní prostředí a vyřešit problémy spojené se škálovatelností.
Pokud je ke každému ověření transakce na síti potřeba zapojení těžařů, kde se berou prostředky na zaplacení jejich práce? Zde se setkáváme s pojmem “gas fee”, což je transakční poplatek, který musí každý uživatel sítě při úkonu platit. Tyto poplatky ale často bývají neúměrně vysoké a uživatel za gas fee může ve finále zaplatit víc, než za transakci samotnou. Důvodem je silná konkurence těžařů, kteří si vybírají transakce s největšími poplatky a tlačí cenu nahoru. Síť se tak v jistých obdobích, jak už jsme mohli vidět i v tomto roce, stává naprosto přehlcenou. Je to ale jeden z problémů, který by měl být podle Buterina v rámci Ethereum 2.0 v blízké době vyřešen.
Jak už bylo řečeno, celá síť je poháněná kryptoměnou Ether. Pokud chcete využívat služby, které síť nabízí, musíte disponovat digitální peněženkou s ETH. Peněženkou se jako uživatel připojíte do dané decentralizované aplikace a můžete využívat veškeré dostupné služby anonymně bez odevzdávání svých osobních údajů. Narozdíl od Bitcoinu, který má pevně stanovený limit mincí na počtu 21 milionů, Ethereum žádný takový limit stanovený nemá a aktuálně je v oběhu něco málo přes 117 milionů mincí. Na Ethereu mají navíc možnost programovat i další vývojáři, kteří vytvářejí vlastní jedinečné tokeny vázané na decentralizované aplikace, plně kompatibilní s Ethereem. Takové tokeny existují pod označením ERC-20 tokeny a mezi nejznámější patří token BNB kryptoměnové burzy Binance, Uniswap, Chainlink nebo stablecoin Tether.
Popsaný systém má tedy zaručovat decentralizaci a ochranu před kolapsem sítě nebo kybernetickým útokem. A v případě, že by přece jen k úspěšnému útoku hackerů došlo, existuje způsob jak se s tím vypořádat. O čemž se Ethereum už jednou přesvědčilo.
V roce 2016 totiž došlo díky bezpečnostnímu zneužití neznámým hackerem ke krádeži ve výši 40 milionů dolarů z finančních prostředků skupiny The DAO, která byla tentýž rok pověřená k hlasování týkající se změn v síti Ethereum. Skupina se rozhodla odhlasovat tzv. hard fork celé sítě, změnit dosavadní protokol a prostředky zachránit. Nově vzniklá síť dále funguje pod názvem Ethereum, originální Ethereum dostalo přívlastek Classic a dnes už prakticky zeje prázdnotou.
Ethereum ve své podstatě představuje další fázi internetu. Možná internet budoucnosti. Díky kombinaci decentralizovaných aplikací (DApps), decentralizovaných burz (DEX) a v neposlední řadě decentralizovaného financování (DeFi) vzniká naprosto nový digitální vesmír plný možností, který každou hodinou roste.
Před závěrečným shrnutím se hodí dodat, že DeFi tvoří značnou část úspěchu sítě Ethereum, a v uplynulých letech dosti svérázně nabourává sektor tradičních financí a nabízí lákavou alternativu. Další velkou zásluhu mají již zmíněné NFT, se kterými můžete v rámci sítě obchodovat a také je vytvářet (mintovat). Známí i začínající umělci mají tak možnost nabídnout svou práci přes technologii blockchain doslova celému světu a my jsme v posledních letech mohli být svědky opravdu astronomických obchodů s digitálním uměním. Jen v březnu letošního roku autor Beeple prodal svou digitální koláž za 69 milionů dolarů a vstoupil tak mezi největší rekordmany v oboru, a fenomén tokenizace díky podobným událostem začíná pomalu prostupovat i k lidem, kterým původně blockchain ani Ethereum nic neříkalo.
Pokud bychom si chtěli na papír sepsat výhody a nevýhody Etherea, první zmíněné by bezpochyby převažovalo. Chytré kontrakty, decentralizace, vysoká bezpečnost, anonymita, komunitní rozhodování o změnách pravidel, prostor pro zábavu. Na druhé straně problém se škálovatelností značně omezuje responzivitu sítě a výše transakčních poplatků často znemožňují uživatelům aktivně se zapojit. Nyní je pro síť stěžejní hladký přechod na verzi 2.0, její nultá fáze (Faze0) však byla o několik měsíců odložena a na výraznější update si tak budeme nejspíš muset počkat až do roku 2022.
Minulý díl si můžete přečíst zde, a v příštím díle “Svět atlcoinů” se podíváme na stablecoiny, kryptoměny které jsou vázané na určité platidlo nebo aktivum, nejčastěji na americký dolar.
Nemáte oprávnění vkládat komentáře