Evropská komise přichází s novým regulačním rámcem pro trh s kryptoměnami

Evropská komise vydala jasné stanovisko k blockchainovým aplikacím a trhu s kryptoměnami. Ty doposud podléhaly evropským předpisům o trzích s cennými papíry, tato směrnice však vstoupila v platnost dávno před vznikem první digitální měny založené na blockchainu a úprava legislativy je tedy nezbytná. Návrh nového evropského balíčku zákonů počítá s ambiciózním přístupem v tomto oboru, a to především ve prospěch podniků a spotřebitelů.

Balíček má podpořit inovace a konkurenceschopnost Evropské unie v novém digitálním věku a zajistila její místo mezi globálními tvůrci standardů v odvětví blockchainu a kryptoaktiv. Komise si klade za cíl zvýšit bezpečnost v sektoru a upravit pravidla tak, aby zaručila daleko širší výběr příležitostí v oblasti finančních služeb a digitálních plateb. Zahrnuta je strategie pro digitální finance, maloobchodní platby a právní návrhy zabývající se kryptoměnami a odolností v digitálním prostoru.

Nová legislativa přináší soubor pravidel vytvořených primárně za účelem zachování finanční stability a ochránění investorů. Tato ochranná opatření zahrnují minimální kapitálové požadavky, podrobná práva investora vůči emitentovi, povinné dodržování postupu při vzniku stížnosti a v neposlední řadě oddělení aktiv klientů od aktiv firemních. Subjekty se musí fyzicky nacházet v Evropské unii, ne mimo ni. Povolení vydané příslušným orgánem v jednom ze členských států má pak provozovatelům zajistit možnost provozovat služby na území celé EU.

Pravidla se vztahují nejen na subjekty vydávající kryptoaktiva, ale také na všechny společnosti poskytující jakékoliv služby s kryptoaktivy spojené. Těmi jsou provozovatelé digitálních peněženek, burzy a platformy pro obchodování s kryptoměnami a mnoho dalších. Na emitenty globálních stablecoinů se pak mají vztahovat přísnější pravidla týkající se výše kapitálu a míry dohledu nad společností.

V navazující části balíčku je pozornost věnována provozní odolnosti digitálních technologií. Podle návrhu je v tomto směru jasnou prioritou zavřít dveře veškerým pokusům o kybernetické útoky a rovněž značně posílit dohled nad všemi službami, které jsou zajišťovány externě. Firmám a společnostem v oboru vznikne povinnost zaručit, že jsou schopny odolat jakémukoliv typu hrozeb a narušení zahrnujícímu informační a komunikační technologie. Zákon také zavádí speciální způsob dohledu nad ICT poskytovateli služeb jako je cloud computing.

Evropská komise společně s Evropskou centrální bankou (ECB) již delší dobu zvažují i zavedení tzv. digitálního eura. To by fungovalo na bázi blockchainu stejně jako Bitcoin nebo jiné kryptoměny, ale zároveň by bylo navázáno na tradiční euro, pouze v digitální podobě. Mělo by představovat rychlejší, dostupnější i bezpečnější způsob pro každodenní platby v rámci EU.

Z nedávného experimentu (psali jsme o něm zde, pozn.red.) vedeného estonskou centrální bankou ve spolupráci s centrálními bankami Německa, Itálie, Španělska, Nizozemska, Lotyšska, Řecka a Irska vyplývá, že digitální euro je vysoce škálovatelné a nebyl by proto problém zpracovávat prakticky neomezený počet transakcí. Konkrétně systém zvládne zpracovat více než 300 tisíc transakcí za sekundu, přičemž platba dorazí na účet příjemce neprodleně. Nová digitální měna by navíc neměla planetu zatěžovat takovou uhlíkovou stopu jako platby kartou.

V říjnu letošního roku projekt přechází do testovací fáze a ECB společně s několika centrálními bankami zemí eurozóny budou aktivně zjišťovat a zkoumat, jaké jsou přínosy nebo rizika tohoto platidla. Tato fáze by měla trvat zhruba 2 roky. Po jejím skončení bude rozhodnuto, zda bude zahájena příprava na oficiální spuštění digitálního eura.